Geografická služba - dříve pod názvem vojenská zeměpisná služba - vznikla v roce 1918 bezprostředně po rozpadu Rakousko-uherské monarchie a vzniku samostatného Československa (28. října 1918). Po vzniku republiky byly její vládní a vojenské orgány nuceny řešit složité úkoly - prosadit suverenitu nového státu na celém území, zajistit jeho obranu, konstituovat správu státu a řízení hospodářství i zásobování, zabezpečit činnost československé delegace na mírových jednání v Paříži i v reparačních orgánech působících ve Vídni. Ke všem úkolům byly mj. třeba aktuální geodetické a mapové podklady. Vzhledem k tomu, že těchto podkladů byl na území republiky nedostatek, bylo nutné urychleně zahájit organizování mapovacích, kartografických a reprodukčních prací.
Uvedené potřeby vedly k tomu, že necelý měsíc po vyhlášení samostatnosti - 27. listopadu 1918 - vydalo vrchní velitelství československé branné moci rozkaz číslo 8 o zřízení své nové součásti - oddělení vojenské zeměpisné záležitosti (kartografie). Tímto aktem se datuje vznik československé vojenské zeměpisné služby.
Pracovna konstrukčního oddělení (vlevo) a měřická skupina (vpravo) Vojenského zeměpisného ústavu ve 20. letech minulého století.
- Vojenská geografie za první republiky (1918-1934)
- Vojenská geografie v období válečného ohrožení státu (1935-1949)
- Vojenská geografie po druhé světové válce (1950-1960)
- Vojenská geografie v období "studené války" (1961-1979)
- Vojenská geografie na přelomu 80. a 90. let (1980-1994)
- Vojenská geografie v období přechodu na standardy NATO (1995-2002)
- Vojenská geografie po hluboké reorganizaci služby (2003-2008)
- Vojenská geografie v moderních dějinách služby (2009-2018)
